close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

9. Kapitola - Ozvěny minulosti

3. května 2011 v 16:05 | Karolína |  Před úsvitem
William Pratt byl nesmělý, tak jako vždy, když se snažil převést své city na papír a vytvořit báseň. Lidé o něm říkali, že píše příšerně a dali mu přezdívku Krvavý. Věděl o tom, ale zdaleka ho to netrápilo tak, jako ona - Cecily Adamsová. Nervózně ťukal hrotem pera o sešit, jak se snažil najít správná slova, ale moc se mu to nedařilo.
"Williame?" zaslechl hlas zpoza dveří. V pokoji se objevila jeho matka a vlídně se na něj usmála "Opět píšeš básně, můj milý?"
"A-ano. Tentokrát bude dobrá. Ta nejlepší, troufám si tvrdit. Chtěl bych ji poté, až bude hotová, přednést…jisté dívce."
Jeho matka se usmála, ale trápilo ji, že William nevidí opovržení, které k němu jeho vyvolená chová. "Dobře drahý. Nechám tě přemýšlet." Políbila ho na čelo a odešla. Když zavírala dveře, slyšel, jak zakašlala. Vstal z křesla a začal i s papírem chodit po pokoji. "Mé srdce…"

"Mohl bys tu laskavě přestat takhle přecházet?" obořila se na něj Buffy, kterou jeho nervozita začala vytáčet a založila si ruce na prsou. Stále byli ve sklepě domu, do kterého se dostali portálem. Spike přestal rázovat po místnosti a místo toho začal bezděky zarývat špičku boty do podlahy. Najednou toho nechal, narovnal se a prohrábl si rukou vlasy. Musel se sebou něco udělat. Nechtěl Buffy nijak ztížit její, už tak složitý, úkol tím, že by se tu složil. Konec konců, o nic nešlo. Pak přistoupil k oknu, ze kterého chtěl strhnout dřevěné zátarasy, aby se odsud dostali. Buffy jen protočila panenky, vzala jedno prkno, stojící opřené o zeď, přikryla jím portál a vyšla po schodech vedoucích do přízemí.
"Spiku!" zavolala na něj. Upír se zmateně ohlédl a poslušně za ní přiklusal. Stáli ve velké hale s křišťálovým lustrem a několika stolky s různými starými vázami. Na všem byla malá vrstvička prachu, takže bylo jasné, že v domě už nejmíň jak rok nikdo nebyl.
"Výborně." Dala si Buffy ruce v bok a podívala se na Spika "Nevím, jak přesně starý jsi, ale nežil jsi náhodou v téhle době? Teď by se to totiž docela hodilo."
Spike jen kývl hlavou, zašel do místnosti, která vypadala na ložnici a Buffy ho následovala. Otevřel skříň a začal z ní vyndávat šaty, kalhoty a kabáty a vše postupně házel na jednu hromadu na velkou postel s nebesy, která stála uprostřed pokoje. Když už ve skříni nic nezbylo, začal přehrabovat věci na hromadě a hodil po Buffy jedny tmavě rudé šaty. "Tady. Obleč si je."
"Tohle? Fuj, nikdy" převracela blondýnka v rukou naškrobenou róbu. "Za něco takovýho jsem šla jednou na Halloween a moc slavně to nedopadlo."
"Bohužel, to se teď nosí, takže nemáš na vybranou." Podíval se na ni přísně.
"Fajn." Zašklebila se a zašla i s šaty za paraván.
Spike ze sebe mezitím shodil kabát, kalhoty i triko a oblékl si šedivý žaket. Na hlavu si s odporem nasadil cylindr, který byl ale nezbytný, pokud nechtěl zdejším lidem složitě vysvětlovat barvu svých vlasů. Hned jak si upravil manžetové knoflíčky, vyšla Buffy. Zlaté vlasy jí splývaly na ramena a s tmavou barvou šatů a její světlou pletí tvořily dokonalý kontrast. Korzet obepínal její krásnou postavu a přívěsek, který si dala kolem krku, celý model skvěle doplnil. Spike zůstal na chvíli stát s pusou dokořán. Byla nádherná.
Buffy se na něj usmála "Jdeme?"
"Jasně" zatřepal hlavou, aby se probral a vyšli do tmavého města. "Máš nějaký plán?" zeptal se jí a ze slušnosti pokynul na pozdrav muži, který šel proti nim.
"Nemám. Mohli bychom se zeptat nějaké vědmy, ne?" navrhla, ale když uviděla jeho pobavený výraz, usoudila, že to asi nebude to pravé. Nakonec Buffy souhlasila, že obhlédnou všechna místa, která slouží pro shromažďování nočních stvoření, stejně jako v jednadvacátém století démoní bary. Buffy se tahle doba nelíbila. Byla zvyklá na určitý standard, který tady nebyl, jako například rovnoprávnost, mobily, nebo kalhoty pro ženy. Zato Spike se zde zřejmě cítil jako ryba ve vodě. S jistotou ji vedl ulicemi, jakoby je znal, až jí to bylo podezřelé. Chtěla se ho na to zeptat, když procházeli tržištěm s černou magií, který ležel v zapadlé části Londýna. Spike byl asi metr napřed, protože na rozdíl od ní se nezastavoval u každého stánku, aby si prohlédl roztodivné věci, které prodavači nabízeli a tak na něj chtěla zavolat. Než se stačila nadechnout, popadla ji znenadání za ruku stará vrásčitá cikánka.
"To není tvůj náhrdelník! Kdes ho vzala?" sápala se po Buffyině krku.
"Vím, že není můj, čí je? Musím ho vrátit."
Žena se zarazila "Jdi za starým Morganem. On bude vědět. Najdeš ho u kostela v jižní části města." Řekla tajemně a zmizela v davu dřív, než stačila Buffy cokoliv říct.
"Buffy! Co se stalo? Jsi v pořádku?" ptal se jí starostlivě Spike a nechal si od ní všechno převyprávět. Přemožitelka se chtěla hned vydat na cestu, ale Spike ji galantně upozornil na nadcházející východ slunce a tak jim nezbylo, než se vrátit zpět do domu.

"Spiku, mohla bych se tě na něco zeptat?" Buffy se nesměle posadila na postel, oblečená zas do svých věcí. Spike se na ni nedůvěřivě podíval, ale pak svolil. "Nejsi tu poprvé, že ne?" zeptala se.
Opět jen pokýval hlavou.
"Projížděl jsi tudy na svojí cestě Evropou?" hádala, i když dopředu tušila odpověď. Spike se zarazil. Nebyl si jistý, co jí má odpovědět, nechtělo se mu vylévat jí svoje srdce, nakonec si ale s povzdechem sedl vedle ní.
"Já tu žil, Buffy"
"Žil? Myslíš, jako žes tu trávil pár měsíců, než po tobě zase vyhlásili pátrání?"
"Ne. Tím myslím, že jsem tu žil…jako člověk."
Buffy na něj zůstala koukat. No jistě! Vždyť je Angličan!
"Spiku, já-"
"Jsem v pohodě" postavil se a podíval se na ni. "Měli bychom jít spát."
"Ale je tu jen jedna postel" řekla potichu s očima upřenýma na podlahu.
"No jo, pravda." Poškrábal se na zátylku "Tak já jdu vedle na gauč."
"Ne, počkej," zastavila ho Buffy a cítila se jako idiot "Můžeš…můžeš spát tady. Se mnou" lehla si na půlku postele, čelem od středu.
Stalo se toho tolik, o čem by si měli promluvit, co vyjasnit, ale žádný z nich o tom mluvit nechtěl. Spike si opatrně lehl vedle ní a dával si pozor, aby se jí nedotkl. Dal si ruku za hlavu a díval se na světlé závěsy nad postelí. Snažil se přitom nemyslet na ni, na to, jak rád je jí znovu takhle nablízku. Buffy ležela na boku a domýšlela si, jestli ji Spike hypnotizuje pohledem svých modrých očí, jestli by se jí chtěl dotknout, nebo jestli se od ní drží dál. Pomalu, tak aby si toho všiml co nejméně, se k němu přisunula, až se zády dotkla jeho těla. Bála se, jak zareaguje. Když ale ucítila jak ji objal, spokojeně zavřela oči.
*Pokračování příště*
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Spiffy Spiffy | Web | 3. května 2011 v 16:46 | Reagovat

Bože, to je tak úžasný! :D Vážně já nevím jak jinak to říct, ty píšeš úplně nádherně! Vždycky jsem chtěla napsat něco takového, myslím že by se Spike s Buffy přenesli do jeho minulosti, ale nikdy jsem na to nedostala odvahu, nevěděla jsem jak to napsat a tak. Jenže tohle! To je jedním slovem dokonalé! Vážně, nemůžu se dočkat pokračování! :D

2 Alyson Alyson | Web | 3. května 2011 v 19:00 | Reagovat

No snad ju:)Alysou je supa:)tenda jí mám za vzor..:)ae myslím si že je stejná jako v Buffy a v matce:)

3 BuffynQa :)) BuffynQa :)) | Web | 4. května 2011 v 11:25 | Reagovat

:)) nádherné a dlouho jsem tu nebyla ted píši ze skoly mám zaracha na pc.... :)) a prosím dočti si me povídky :(( ... pá :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama